Kniha o rodu Pernštejnů
Pernštejnové - recenze knihy
Pernštejnové byli významným šlechtickým rodem v dějinách zemí Koruny české a stále se těší značnému zájmu. Ekonomickým i kulturním odkazem Pernštejnů se dlouhodobě zabývají zejména PhDr. Petr Vorel, autor monografie Páni z Pernštejna – vzestup a pád rodu erbu zubří hlavy (1. vyd. v roce 1999, 2. vyd. v roce 2012) a doc. Mgr. Pavel Marek, který napsal knihu Pernštejnské ženy (1. vyd. v roce 2018). Nyní vychází další „pernštejnská“ monografie Pernštejnové – kdo vytrvá, vítězí od Pavla Juříka.
Tato publikace je, oproti autorovým předchozím knihám o českých šlechtických rodech, standardní a jak je v edici obvyklé, rozdělená na dvě části – pojednání o rodové historii a přehled pernštejnských sídel. Text obsahuje mnoho informací, ale Juřík pouze „vypráví“ příběh Pernštejnů v časové ose od raného středověku po vymření rodu v roce 1631 v mužské resp. v roce 1646 v ženské linii. Pozornost věnuje politickým, ekonomickým, společenským i kulturním reáliím, které souvisely s dámami i pány erbu černé zubří hlavy ve stříbrném poli a sděluje známá fakta o Polyxeně z Pernštejna, Marii Manrique de Lara a Pražském Jezulátku, milostné aféře Karla I. z Liechtenštejna v „pernštejnském salonu“, smrti Jana z Pernštejna v bojích s Turky a jeho syna Vratislava Eusebia v třicetileté válce či zdůrazňuje duchovní mecenát Frebonie z Pernštejna – Vratislavovy neprovdané sestry, která jej přežila a podporovala řád piaristů. Autor však především píše o rodových a hospodářských dějinách v 15. a 16. století, životních osudech Vratislava, Vojtěcha a Jaroslava z Pernštejna i kulturních stycích se Španělskem a vývoji rybníkářství v Polabí.
Publikaci doplňují snímky movitých (zejména unikátní portrétní galerie Lobkowiczkých sbírek v Praze a Nelahozevsi) památek i nemovitostí – urbanismus měst či hrady a zámky Pernštejn, Litice, Litomyšl, Helfštýn, Plumlov, Pardubice, Dalečín, Kladruby nad Labem, Lanškroun, Potštejn, Tovačov, Nové Město nad Metují popř. rodová nekropole v Doubravníku - jsou na fotografiích vyobrazeny v aktuální podobě. Faktické omyly jsou v knize ojedinělé – italským stavitelem doby baroka byl Domenico Orsi, nikoliv Rossi a výměra rybníku Bezdrev je 420 hektarů, ale uvedeno je o sto více.
Kniha Pernštejnové – kdo vytrvá, vítězí, je pro zájemce o historii tohoto rodu bezpochyby vhodná, ale v porovnání s pernštejnskými monografiemi Juříkových předchůdců se v ní nelze dočíst o dosud neobjevených souvislostech.
Pavel Juřík: Pernštejnové – kdo vytrvá, vítězí, ISBN:978-80-284-0871-8, 152 str., 1. vyd., Euromedia Group a. s. v edici Universum, Praha – rok 2025
Autor textu: Stanislav Vaněk
