Místní část Hluboké

obrazek

Hluboké se nachází jihovýchodně od Veselí. Historická obec s vlastním katastrem. Jméno výstižně odráží umístění zástavby v krajině, které J. Tenora v roce 1902 charakterizoval slovy „za Svratkou v hlubokém dolíku“. Obec se nachází 568 metrů n.m. Jihozápadně od ní leží vrch Ostražka, který dosahuje 680 m n. m. Základ obce s příjemně působícím rozložením zástavby, často starého původu, a s mohutnými lípami, tvořilo 11 hospodářských usedlostí. Hluboké je doloženo již v první polovině 14. století, kdy náleželo k území rodu zubří hlavy. Štěpán z Pernštejna nechal tehdy na obci, podobně jako na dalších v okolí, zapsat věno své manželky Kláry z Dalečína. Paní Klára užívala věna i jako vdova a usilovala udržet majetek pro rod svého druhého manžela, Vznaty z Tasova. Za těchto okolností vznikla roku 1349 první písemná zpráva, zmiňující se o osadě. V druhé polovině 14. století se však Hluboké spolu s ostatními vrátilo zase do držení rodu pánů z Pernštejna a v roce 1390 na něm zapsal Vilém z Pernštejna věno své manželce Anežce. U rodu těchto pánů zůstalo Hluboké až do druhé poloviny 16. století, kdy prodejem přešlo do držení majitelů kunštátského panství. Náleželo k němu až do zániku vrchnostenské správy v polovině 19. století. Po třicetileté válce bylo roku 1663 v Hlubokém obydleno 7 usedlostí a 4 ještě zůstávaly pusté. Roku 1790 bylo v obci 24 obydlených domů se 159 obyvateli. Hospodáři byli povinni vrchnosti předepsanou robotní prací, finanční částkou a dávkami. V 18. století se jmenovitě uvádí dávka ovsa a napředeného lnu. V roce 1834 bylo v Hlubokém 26 domů, žilo v nich 180 obyvatel.

obrazek

Pokud se týká církevní správy, jsou z druhé poloviny 16. století doloženy vazby obce na fary v Rovečném a ve Vítochově. Při upevňování katolické církevní organizace v druhé polovině 17. století spadala k Bystřici nad Pernštejnem. V 18. století vyrostla v Hlubokém naproti čp. 13 barokní kaple. Po vyhlášení tolerančního patentu sloužila k prvním evangelickým shromážděním, které vedl proslulý Tomáš Juren. V pamětech uvádí, že první kázání proslovil 21. října 1781. Téměř všichni obyvatelé obce se přihlásili k tehdy povolenému evangelickému vyznání. Připadli pak duchovní správou do Veselí, vzdáleného půldruhého kilometru, kde vznikla i škola. Katolická správa náležela faře v Sulkovci. Z kaple, v roce 1832 zbořené, se dodnes dochovala podezdívka.

V 2. polovině 19. století vznikla samostatná, tzv. politická obec, která v roce 1850 měla celkem 166 obyvatel. V roce 1880 se v Hlubokém, stále čistě zemědělském osídlení, nacházelo 30 domů, výkaz z roku 1900 uvádí 31 domů. Katastr obce měl v roce 1900 rozsah 364 hektarů, z toho bylo hospodářské půdy 351 ha, totiž polí 213 ha, lesů 78, luk 38, pastvin 19 a zahrad 3 hektary. V Hlubokém žilo tehdy nejvíc obyvatel, 189 osob, všichni byli evangelíky. Chovali celkem 24 koňů, 116 kusů skotu, 15 ovcí a 50 vepřů. V roce 1921 vzrostl počet domů na 33 a v roce 1930 již v obci stálo celkem 35 domů. V polovině 20. století se katastr rozšířil o jeden hektar, ale domů bylo vykázáno 34 – o jeden méně. Proměny počtu obyvatel mezi jednotlivými sčítacími daty v průběhu století vykazovaly snížení, byť se pohybovalo v rozmezí několika málo desítek. V roce 1921 žilo trvale v Hlubokém 165 osob a v roce 1930 měla obec 154 obyvatel.

obrazek

Po polovině 20. století vznikla na řece Svratce v jižním a západním sousedství Hlubokého rozlehlá přehradní nádrž. Slouží jako významný rezervoár pitné vody nadregionálního významu, který vyžaduje zvláštní režim. Zatímco dříve se z Hlubokého do Bystřice nad Pernštejnem počítalo 8 km cesty, dnes je to dvojnásobek. V letech 1960 až 1964 bylo Hluboké osadou obce Vír. Poté se stalo osadou Dalečína, v dnešní terminologii jeho místní částí. V roce 2000 se v Hlubokém uvádělo 50 trvale bydlících obyvatel, v roce 2007 celkem 38 obyvatel, takže nyní drží primát nejmenšího osídlení katastrálního celku v býv. okrese Žďár nad Sázavou.

Z dostupných textů a statistik vybral a sestavil PhDr. J. Bartoň.

Pečeť obce z roku 1850. Starší pečeť nesla reliéf s. Josefa

hluboke-pecet